Peníze v bance

Banky nemohou vypořádat bankovní účet samy od sebe. Vždy čekají na skončení řízení o pozůstalosti, které může trvat měsíce, ale v případě sporů dědiců třeba i roky.

Peníze na účtu zesnulého sice budou patřit dědicům, ale pokud není k bankovnímu účtu zřízené dispoziční právo pro další osobu, k penězům se do skončení dědického řízení nedostanete. Bankovní účet zemřelého bude takzvaně zmražený, ale peníze na něj budou moci dál přicházet a budou také i nadále odcházet trvalé platby, u kterých zesnulý majitel účtu vyloženě neurčil, že se mají po jeho smrti zastavit.

Zřízení dispozičního práva k bankovnímu účtu vybrané osobě musí řešit majitel účtu ještě před smrtí. V bance uvede, že si přeje, aby dispoziční právo nezaniklo ani po jeho smrti. Majitel účtu může disponentovi udělit oprávnění dle svého uvážení (např. možnost provádět platby, používat internetové bankovnictví, zrušit trvalé příkazy apod.). Zároveň ale disponent nemůže dělat změny ve smlouvě, např. účet zrušit.

POZOR! Dispoziční právo neznamená, že se osoba, které bylo uděleno, stala vlastníkem finančních prostředků na účtu. Peníze budou stále patřit dědicům a disponent by měl dědicům prokázat, že měl právní důvod k tomu, aby peníze z účtu použil a k jakému účelu. V opačném případě by se jednalo o bezdůvodné obohacení, stejně jako když je proveden neoprávněný převod peněz po smrti.

Pokud zesnulý dispoziční právo nikomu nezřídil, nemůžete s účtem v průběhu dědického řízení nakládat. Notář však může ustanovit správce pozůstalosti. Tato osoba obstarává záležitosti spojené s majetkem zesnulého a využívá se například, pokud byl zesnulý podnikatelem, a jeho podnik by mohl kvůli délce trvání dědického řízení utrpět škody. Notář rozhodne, jaká práva správce pozůstalosti má. Může mu zřídit plné disponentské právo k bankovnímu účtu nebo pouze umožnit, aby mohl zrušit trvalé příkazy.