Invalidní důchod

Zpět na osu

Invalidní důchod

Popis služby


Invalidní důchod je jedním ze čtyř druhů důchodů českého důchodového systému (invalidní, starobní, vdovský/vdovecký a sirotčí). V případě invalidního důchodu se hodnotí pokles vaší pracovní schopnosti. Pokud se jedná o pokles v rozmezí 35 % až 49 %, znamená to invaliditu prvního stupně, 50 % až 69 % invaliditu druhého stupně a 70 % a více pak invaliditu třetího stupně. 

Pokles pracovní schopnosti hodnotí lékařská posudková služba okresní správy sociálního zabezpečení zpravidla ve vaší nepřítomnosti na základě vašich lékařských zpráv a tzv. profesního dotazníku, který vám k vyplnění zašle okresní správa sociálního zabezpečení. 

Pokud jste nebo jste byli příslušníky Vězeňské služby ČR, žádost o invalidní důchod podáte u Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR.

Příslušníci Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Generální inspekce bezpečnostních sborů a osoby, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zákona č. 137/2011 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením, a to i po ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci, podávají žádost o invalidní důchod u Odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra.

Vojáci z povolání podávají žádost o invalidní důchod u Odboru sociálního zabezpečení Ministerstva obrany. 

Lékařské zprávy si posudková komise vyžádá od vašeho ošetřujícího lékaře a je tedy důležité, aby měl k dispozici všechny vaše lékařské zprávy, včetně zpráv od specialistů, u kterých se léčíte (např. neurologie, ortopedie, psychiatrie apod.). I vy sami můžete předložit lékařské zprávy a nálezy, které máte k dispozici a považujete je za významné.


Týká se vás to, pokud

  • vám ještě nebylo 65 let,
  • váš nepříznivý zdravotní stav vás dlouhodobě omezuje při výkonu povolání,
  • dosáhli jste potřebné doby účasti na důchodovém pojištění v době před vznikem invalidity.

V případě, že invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, se získání potřebné doby účasti na důchodovém pojištění nevyžaduje.

Délka potřebné doby důchodového pojištění pro nárok na invalidní důchod je závislá na vašem věku. Pokud je vám:

  • méně než 20 let, potřebná doba pojištění je méně než 1 rok (alespoň 1 den);
  • 20 až 22 let, potřebná doba pojištění je 1 rok;
  • 22 až 24 let, potřebná doba pojištění je 2 roky;
  • 24 až 26 let, potřebná doba pojištění je 3 roky;
  • 26 až 28 let, potřebná doba pojištění je 4 roky;
  • více než 28 let, potřebná doba pojištění je minimálně 5 let získaných v období posledních 10 let před vznikem invalidity; 
  • více než 38 let, potřebná doba pojištění je minimálně 5 let získaných v období posledních 10 let před vznikem invalidity, nebo 10 let získaných v období posledních 20 let před vznikem invalidity.

Pro účely splnění podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se za dobu pojištění rovněž považuje doba studia na střední a vysoké škole v České republice. Do 18 let nejdříve po ukončení povinné školní docházky a po 18. roce věku po dobu prvních 6 let studia.

Do účasti na důchodovém pojištění se počítá doba, kdy za vás zaměstnavatel odváděl sociální pojištění (platí i pro zkrácený úvazek nebo pokud si na dohodu o pracovní činnosti vyděláte více než 4 000 Kč za měsíc) nebo jste důchodové pojištění platili jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Zároveň se do limitu potřebného pro přiznání invalidního důchodu započítávají také náhradní doby pojištění. Jde o období, kdy za vás sociální pojištění neodváděl zaměstnavatel (nepracovali jste) nebo jste si ho jako OSVČ neplatili sami, ale přesto se započítávají. Jde například o:

  • péči o dítě do čtyř let věku,
  • péči o blízkého závislého na péči,
  • pobírání invalidního důchodu pro třetí stupeň invalidity,
  • doba evidence na úřadu práce, po kterou náležela podpora v nezaměstnanosti,
  • doba evidence na úřadu práce při probíhající rekvalifikaci,
  • doba evidence na úřadu práce, pokud nenáležela podpora v nezaměstnanosti nebo neprobíhala rekvalifikace - maximálně se přiznávají tři roky a z toho do 55 let věku nejvýše jeden rok,
  • výkon základní vojenské služby.

Kdy to máte řešit

Ve chvíli, kdy kvůli vašemu omezení tělesných, smyslových nebo duševních schopností nemůžete vykonávat výdělečnou činnost stejně dobře jako před vznikem tohoto dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podání žádosti o invalidní důchod je vhodné konzultovat s vaším ošetřujícím lékařem, který zná váš zdravotní stav.

Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se podle zákona o důchodovém pojištění považuje zdravotní stav, který omezuje vaše tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, které jsou významné pro vaši schopnost pracovat a tento zdravotní stav trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok. Např. u ochrnutí může být zřejmé, že se zdravotní stav dlouhodobě nezmění, naopak např. u psychických poruch se dá předpokládat, že bude zdravotní stav proměnlivý.

Kromě výše popsaného invalidního důchodu, je možné požádat také o invalidní důchod v mimořádných případech, pro jehož získání není potřeba dosáhnout potřebné doby pojištění. Jedná se o takzvaný „invalidní důchod z mládí“ a požádat o něj můžete, pokud: 

  • je vám alespoň 18 let,
  • máte trvalý pobyt na území České republiky,
  • jste invalidní pro invaliditu III. stupně, a tato invalidita vznikla před dosažením 18 let věku. Více informací najdete například zde (v sekci Invalidní důchod a jeho výše v mimořádných případech). 

Co k tomu potřebujete

  • doklad totožnosti (občanský průkaz, případně cestovní pas či povolení k pobytu),
  • doklady o době studia (popřípadě učení), a to i v případě, že nebylo dokončeno
  • výuční list,
  • vysvědčení z jednotlivých ročníků a maturitní vysvědčení,
  • výkaz o studiu (index), vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, diplom,
  • potvrzení školy o délce studia (pro nárok na důchod a jeho výši nemá přímý vliv stupeň dosaženého vzdělání, ale délka doby studia; proto je nutné předložit doklady, z nichž je tato skutečnost patrná),
  • doklady o době vojenské služby
  • vojenská knížka,
  • potvrzení Správního archivu Armády České republiky (sídlí na adrese: Nám. Republiky 4, Olomouc),
  • doklady prokazující výchovu dětí nebo péči o děti
  • rodné listy dětí nebo výpisy z matriky narození, pokud je máte k dispozici (jinak si údaj o příbuzenském vztahu ověří sám úřad z registru veřejné správy),
  • popř. jiné doklady o vztahu k dítěti (např. rozsudek soudu o osvojení nebo svěření dítěte do péče),
  • doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách (např. doba evidence u úřadu práce, doba péče o osobu závislou na péči jiné osoby aj.), které nejsou uvedeny v informativním osobním listu důchodového pojištění (resp. přehledu dob důchodového pojištění) nebo o nichž víte, že je ČSSZ nemá ve své evidenci,
  • pokud jste pobírali/pobíráte náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) předkládáte potvrzení zaměstnavatele o výši vyplacených náhrad,
  • pro výplatu důchodu na účet je třeba předložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice – majitel účtu nebo Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet manžela (manželky) v České republice.

Pokud nemáte některé z výše uvedených dokladů k dispozici (netýká se dokladů prokazujících vaši totožnost), pak OSSZ, popř. ČSSZ takovou dobu či skutečnost sama došetří nebo vám pomůže s jejich dohledáním.


Kde a jak to řešit

Žádost podáváte osobně a sepíšou ji s vámi pracovníci oddělení důchodového pojištění na okresní správě sociálního zabezpečení podle místa vašeho trvalého bydliště. Pokud bydlíte v Praze, tak na kterémkoliv územním pracovišti Pražské správy sociálního zabezpečení. 

Pokud jste nebo jste byli příslušníky Vězeňské služby ČR, žádost o invalidní důchod podáte u Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR.

Příslušníci Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Generální inspekce bezpečnostních sborů a osoby, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zákona č. 137/2011 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením, a to i po ukončení poskytování zvláštní ochrany a pomoci, podávají žádost o invalidní důchod u Odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra.

Vojáci z povolání podávají žádost o invalidní důchod u Odboru sociálního zabezpečení Ministerstva obrany

Žádost o důchod je možné podat také v elektronické podobě (on-line). Žádost o dávku důchodového pojištění v elektronické podobě se podává prostřednictvím ePortálu ČSSZ s využitím elektronické identifikace (např. datová schránka, bankovní identita).

Žádost za vás může podat jiná osoba na základě vámi udělené plné moci, která nemusí být úředně ověřená. Pokud nemůžete z důvodu nepříznivého zdravotního stavu podat žádost o důchod sami, může ji za vás podat rodinný příslušník. Musí však předložit váš souhlas s podáním žádosti a potvrzení lékaře, že vám závažný zdravotní stav neumožňuje žádost o dávku podat.


Jak vypadá proces posouzení vaší žádosti

Na základě podání žádosti o ID začíná proces posuzování invalidity. Během něj ošetřující lékař pro potřeby OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno zpracovává a vydává podklady o vašem zdravotním stavu. Posouzení, zda jste invalidní a o jaký stupeň invalidity se jedná, provádí posudkový lékař na OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno.

Pokud vás OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno vyzve k doplňujícím vyšetřením vašeho zdravotního stavu, např. u dalších odborných lékařů, musíte je absolvovat. Kdybyste požadovaná vyšetření odmítli podstoupit, může být řízení ve věci žádosti o invalidní důchod přerušeno (anebo u příjemce invalidního důchodu může být zastavena výplata invalidního důchodu).

Výsledkem tohoto procesu je posudek o invaliditě. OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno posudek postupuje spolu s žádostí na ČSSZ, která na jejím základě rozhodne o nároku na invalidní důchod. OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno posudek zašle také vám, jakožto posuzovanému občanovi, a to do 7 dnů od jeho vypracování. Je důležité vědět, že posudek je „pouze“ jedním z podkladů pro rozhodnutí o nároku na invalidní důchod. Proti samotnému posudku o zdravotním stavu proto není možné se odvolat ani podat námitky. Vždy je třeba vyčkat až na rozhodnutí ČSSZ o nároku na invalidní důchod, tj. uznání/změna/zamítnutí a až poté, v případě nesouhlasu s ním, využít řádné opravné prostředky.

Na základě žádosti o invalidní důchod a výše popsaného procesu posuzování invalidity vydá ČSSZ rozhodnutí ve věci nároku a výše invalidního důchodu (tj. uznání/změnu/odejmutí) a v písemné formě vám ho zašle. Podat námitky proti němu je možné do 30 dnů ode dne doručení (zaslat je můžete na adresu Křížová 25, 225 08 Praha 5 nebo je podat prostřednictvím OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno). ČSSZ přezkoumá rozhodnutí v plném rozsahu, přičemž ho může potvrdit, zrušit nebo změnit. Námitky lze poslat i e-mailovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky. Z podání musí být patrné, které rozhodnutí napadáte, v čem spatřujete jeho nezákonnost a čeho se domáháte. Po obdržení rozhodnutí ČSSZ o invalidním důchodu můžete v rámci řízení o námitkách požadovat i přezkoumání zdravotního stavu. V tom případě je vhodné doložit nové/aktuální lékařské zprávy.

O námitkách ČSSZ rozhoduje ve lhůtách podle správního řádu, tj. do 30-60 dnů podle složitosti případu. Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná plynout dnem doručení námitek na ČSSZ. Pokud je k rozhodnutí o námitkách nutné další posouzení vašeho zdravotního stavu, prodlužuje se lhůta pro rozhodnutí o 60 dnů. Lhůta se prodlužuje rovněž o dobu probíhajícího šetření.

Teprve po absolvování námitkového řízení a v případě nesouhlasu s jeho výsledkem je možné podat žalobu. Tj. pokud nesouhlasíte ani s rozhodnutím, které bylo vydáno v námitkovém řízení, můžete podat žalobu k místně příslušnému krajskému soudu, v Praze Městskému soudu, a to ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí o námitkách.


Kolik budete dostávat

Invalidní důchod má dvě složky, a to: 

  • základní výměru, kterou stanovuje zákon o důchodovém pojištění a je jednotná pro všechny důchody (výše činí 10 % obecné průměrné mzdy), a
  • procentní výměru, která je individuální a závisí na délce doby pojištění, na příjmech, kterých jste dosahovali před vznikem invalidity a na stupni invalidity. 

K době pojištění získané do vzniku invalidity se navíc přičítá i tzv. dopočtená doba, což je zjednodušeně řečeno doba od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku, kterou byste hypoteticky mohli odpracovat, pokud byste se nestali invalidními. Přesný výpočet důchodu provádí ČSSZ pouze v souvislosti s řízením o nároku na důchod. Podrobnější informace k výpočtu najdete zde.

V případě „invalidního důchodu z mládí“ najdete podrobnější informace k výpočtu zde (v sekci Invalidní důchod a jeho výše v mimořádných případech).

Příjemci invalidních důchodů (všech tří stupňů) mohou využít svůj zbývající pracovní potenciál a podle svých možností pracovat. V možnostech výdělečné činnosti jste omezeni pouze svým nepříznivým zdravotním stavem, to znamená, že výdělečnou činností automaticky nezanikne nárok na důchod ani na výplatu důchodu. Pro nárok i výši budoucího starobního důchodu se započítává pouze doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, která je tzv. náhradní dobou pojištění. Doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně není dobou pojištění, pouhé pobírání tohoto důchodu se do doby potřebné pro nárok na starobní důchod nepočítá.

Těm, kteří pobírají invalidní důchod pro invaliditu kteréhokoliv stupně v době, kdy dosáhnou 65 let věku, ČSSZ ze zákona automaticky změní tento důchod na důchod starobní. Výše starobního důchodu zůstává stejná jako výše dosavadního invalidního důchodu. Nárok na tento typ starobního důchodu však nevylučuje nárok na řádný starobní důchod, o který si však musíte požádat a splnit podmínky pro jeho přiznání. Více informací najdete zde.

Zpět na osu
Logo EULogo Digitální a informační agenturaLogo PMA3